Těžké začátky blogerů

8:40:00

Zdravím!
Tak dnes je na řadě článek Těžké začátky blogerů.



Jestli to ještě nevíte, tak já se v blogosféře pohybuji už přibližně rok. Snaha udělat do blogerského světa díru mě kupodivu pořád nepřešla a doufám, že ani nepřejde. 

Spousta lidí má své koníčky, důvod, proč žijí a pro mě je to i blogování. Vlastnila jsem za ten rok a pár měsíců už 3 blogy, pro někoho moc, pro někoho málo, ale o tohle tu nejde. 


Měla jsem pořád nutkání, že blog není takový, jaký by měl být. Řeknu to asi takhle, já blog beru tak, že je to můj druhý život a jiný svět, který si já tvořím, podle toho, jak chci, aby vypadal, když už v normálním 'životě' se mi to nedaří, tak aspoň tady si to chci vybudovat podle mých představ a být šťastná. Byla jsem nespokojená jak se vzhledem, tak se způsobem vyjadřování, volbou slov, slovní zásobou a hlavně komunikací se čtenáři. Nebudeme dělat, že není pravda, že jediná komunikace s fanoušky je přes komentáře, zprávy, vzkazy nebo maily. Když píšu článek tak si ho po sobě, popravdě, přečtu minimálně 20x, abych věděla, že všechna slova, slovní kombinace a spojení, gramatika, jsou tak, jak mají být. Kolikrát mi i trvá třeba půl hodiny, než si vzpomenu na to pravé slovo, které chci uvést, aby článek byl dokonalý a proto mi psaní článků trvá třeba 6 hodin s menšími přestávkami. 6 hodin sedím u počítače, abych byla na 130% spokojená, kvůli mému puntičkaření. 

Důležité je, že jsem se během těch 3 blogů zvedla a postavila se na svoje vlastní nohy a nikoho o nic neprosím. Nejdříve jsem jen sledovala blogy a tvůrčí psaní jsem nechala na zkušenějších a vyspělejších, ale pravá podstata toho, proč já bloguji, je ta, že se potřebuji nějakým způsobem svěřit, když v realitě nemám komu. Můj první blog byl vytvořen hned na bloggeru. Blog.cz jsem hned odmítla kvůli pocitu, že mi přišel nepraktický a neelegantní na rozdíl od blogger.com. Nastavila jsem si obyčejnou šablonu a začala psát články a asi si dokážete představit, že tohle nikam nevedlo. Ale jak mohla patnáctiletá nevyspělá holčina vědět, že jí na tom nebude tolik záležet, když se nespolehne jen sama na sebe a neudělá si všechno poctivou, tvrdou a úmornou prací do 5 do rána? 

Začalo to tím, že mě jednoho dne prostě někdo pořádně praštil do hlavy, něco těžkého mi na ni spadlo nebo jsem se jednoduše sama od sebe probrala a začala něco dělat. Na internetu jsem si jednoduše vyhledávala návody. Jak na šablonu, jak si přidat favicon, sociální ikonky, atd,... A koukejte kam jsem to dopracovala. Tímto děkuji Silvě z blogu SILVI DESIGN. Její blog je fakt nádherný a najdete tam vše, co potřebujete, vše, na co si vzpomenete, určitě ho doporučuji!

Jo, řeknu si, že jsem dobrá, přímo skvělá, protože jsem se sama zvedla a všechno si udělala sama a nenechala se ovlivnit ostatními, jejich záští a závistí, pomluvami a drby, vymyšlené jejich ne příliš moudrým a vzdělaným mozkem  a neznamená to, že jsem namyšlená blogerka, která ví, jak je úžasná, že má všechno nejhezčí, ať už blog, oblečení, pokoj, byt nebo dům, znamená to, že jsem upřímná blogerka se sebevědomím, které by měl mít každý. I když třeba nemám nejvíc peněz, nejdražší věci, které nám trh v téhle době nabízí, největší podporu od rodiny na světě, tak jsem tady a dělám těm všetečným blogerkám konkurenci a že ony by se vážně měli dozvědět, že nejsou ty nejkrásnější na světě!
  Pokud se rozhodnete vydat se na cestu blogování, plnou dobrodružství, komunikace, seznámení se s novými věcmi a lidmi, ale také překážek, bravo, přeji vám hodně štěstí, máte odvahu, ale jen pokud to berete vážně a nejde vám jen o slávu, prachy a spolupráce nebo spíše produkty zadarmo. Jasně, pokud zažíváte poprvé, že konkrétně vás někdo kontaktoval a nabídl vám spolupráci, jste z toho unešení, nadšení a zažíváte nový pocit, že jste žádaní, atd,... Ale kvůli tomu nemusíte brát všechno. Uvědomte si, že je to váš blog, váš miláček a prezentujete s tím sebe, takového jaký jste a pokud budete postovat články, které jste udělali v podstatě jen z donucení, ve výsledku se to pozná. Bude to mít rozdíl v tom, že to nebude napsané s tou vášní, tím úžasným pocitem, který zažíváte vždy, když začínáte psát článek a po celou dobu. Je to jen na vás, vaše volba, jak chcete dojít daleko, jaké máte plány, cíle a hlavně TRPĚLIVOST!
ZDROJ (Obrázky z WHI, jen jsem je dala do koláže na stránce https://www.befunky.com/

To je další téma na rozebrání. Jak už dává najevo tenhle článek, těžké začátky jsou prostě těžké začátky a pokud se vážně chcete někam dostat a myslíte to upřímně, trpělivost vás musí provázet na každém vašem kroku a to není jen u blogu. Je to i v životě. Se školou, brigádou, přítelem...

Pokud chcete mít úspěch, nesmíte ho hledat, ale budovat! 
Například kvalitními články, upřímností, ochotou učit se novým věcem, seznamovat se, aktivitou. Tohle všechno k tomu patří a spousta lidí to v téhle době dělá špatně a je to vidět. Na internetu už je přes miliardu blogů, ať už českých, slovenských nebo zahraničních... Ale kolik těch lidí, kteří si ty blogy založili,to myslí vážně? 

Zkuste aspoň jeden den neřešit kdo viděl váš příspěvek, kolik lidí ho okomentovalo, kdo všechno je vaším čtenářem. Aby byl blog úspěšný, nemusíte psát články každý den, je lepší jednou za dva týdny, ale kvalitně, vážně. Dobré věci přijdou časem a proto pište blog, který byste vy sami chtěli číst a neřiďte se tolik pravidly, je to čistě váš blog, máte možnost a budete mít, si s ním nakládat a zacházet jak chcete. 


Nakonec by mě zajímalo, co si o začátcích a celkově o bloggeru myslíte z této stránky vy? Jaká je vaše myšlenka?

You Might Also Like

12 komentářů

  1. Tohle mě fakt nakoplo ;) Vždy když vydám příspěvek řeším všechno,kolik má zobrazení kolik má komentářů,projíždím všechny statistiky ale nejdůležitější je že se to líbí mě a ono se to stejně časem vyvine :) ♥

    OdpovědětVymazat
  2. To máš naprostou pravdu! Každá dobře provedená práce se časem odmění♥

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem s blogováním začínala opravdu v začátcích někdy v roce 2003 (když mi bylo těch 15). Začínala jsem na blog.cz/lide.cz (ono snad tu dobu ani nic jiného nebylo) a byl to takový velmi osobitý blog o životě teenagera a všech bláznivinách (když se teď zpětně podívám na všechny články, hodně se u toho bavím). Jednu dobu jsem měla taky blog, který jsem si vytvářela přes front page, pak přes html a css, nějakou dobu jsem byla na blogger a pořád to bylo takové hlavně o mě a tak. Letos jsem si koupila vlastní doménu a pracuju s wordpressem, píšu pravidelněji, věnuju tomu víc času a péče. Baví mě to a baví mě to už 13. rok (i když jsem samozřejmě měla různé tvůrčí krize a nesetkávala jsem se s pochopením okolí). Chce to všechno přestát a dál se vyvíjet a najít si to svoje. Držím palce a zůstaň dál věrná tomu svému ;-) (Michelle z www.wish-hope-life.cz)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc, miluji tyhle upřímné komnentáře a tady na blogu není nic, co by mě potěšilo víc než odezva tohohle typu💕 Myslím si, že máš pěknou historii ohledně blogování a budeš na to hezky vzpomínat :) Tobě taky držím palečky♥

      Vymazat
  4. S blogováním jsem začala asi když mi bylo deset a blogování se tomu fakt říkat nedalo. Navíc ten design na blog.cz. ehew.
    Tak nějak "naplno" jsem začala před... no budou to dva roky, na Knihomolkách, které se na záčátku tohoto měsíce přetvořily na Little Piece of Me. Poté mám ještě druhý blog, dohromady s kamarádkou, ale ten tak nějak nefunguje.

    Co se týče kontrol... chyb si občas všimnu až po vydání a tak vznikne překlep roku (června-červa). A souhlasím. SilviDesign je fakt super a vše co vím o HTML, šablonách atd. mám odtam

    Little Piece of Me

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, tvůj blog znám a je moc super, nejsem si jistá, ale Tom z
      T.H. svět ti to tam tenkrát vtipně zdůraznil :p

      Vymazat
  5. Ja mám blog rok a niečo, a s blogovaním som začala aj vďaka môjmu snúbencovi. :)

    Pozývam ťa na moju giveaway:
    http://rebelliouslily.blogspot.sk/2016/08/back-to-school-giveaway.html

    OdpovědětVymazat
  6. Neboj sa, ono sa to zlepší. A ono to takmer vždy býva tak, že najhodnotnejšie a najlepšie blogy sú tie, o ktorých pomaly nik ani nevie. Sama si pamätám, aké to bolo, keď som v 2009 začínala so svojím prvým blogom. Pánečky, to bolo. Napokon som po niekoľkých rokoch tiež prešla na Blogspot a som za túto zmenu neskutočne rada. Prajem teda veľa úspechov a hlavne chuti do písania :) Nezabudni, blog robíš a píšeš hlavne pre seba. Ak to necítiš na 100%, potom to nie je ono :) (*´◡`)

    ♡ * Le blog de la Licorne * ♡

    OdpovědětVymazat
  7. Je super, jakým jsi prošla vývojem, z článku úplně srší ta energie k pokračování! Snad na tomto blogu už zůstaneš, spokojená :) Já bloguji také už na několikátém blogu v řadě. Te poslední mi vyhovoval, naprosto. Opustila jsem ho, protože jsme založili blog s kamarádkou. Velká vize.. a ona to zabalila asi po půl roce. Nemám ale chuť rozjíždět nový blog nebo se vracet na ten předchozí, tak jsem tu zůstala a postupně se pokouším také budovat a vytrvat! Pořád je to tak trochu blog v začátcích :)

    OdpovědětVymazat
  8. Já s blogováním začla taky kolem 10. Můj první blog byl o koních. :D Pak to pokračovala blogem o anime,třetím a teď mám blogy dva :) Moc hezky sepsaný článek :)

    OdpovědětVymazat
  9. Tak to blogujeme asi přibližně dlouho, taky jsem měla spoooustu blogů, bloguji od 7 let :)
    Moc hezky jsi to napsala a ať se ti v blogerském světě daří :) ♥

    OdpovědětVymazat
  10. Na začátku jsem vždy refreshovala statistiky, nové komentáře, apod., protože mě bavila odezva od lidí, co mé články čtou. Jenže když jsem si udělala teď asi na tři měsíce pauzu, uvědomila jsem si tu chybu, že jsem se za něčím vždy hnala.. A máš pravdu, je to moc špatné. Na bloggeru jsem to zkoušela jednou, ale všechno mi tu přijde moc složité a každý druhý blog mi svým designem splývá. V tom mám raději blog.cz.. Děkuji za tento článek, že jsem se nad tím znovu zamyslela :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře! S láskou, L

Subscribe